Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sovětské Rusko

- hosp. i politická zaostalost Ruska se výrazně projevovala v mnoha vojenských neúspěších

- 1917 Únorová/Březnová revoluce

= svrženi samoděržaví, odstoupení cara Mikuláše II. a nastolení Prozatímní vlády v čele s Vladimirem Kerenskim

- zánik carského režimu a nastolení buržoazně-demokratické republiky Sovětské Rusko

- vznik revolučních organizací „sovětů“ = dělnické, vojenské a rolnické rady a výbory v čele s V. I. Leninem (bolševici) –> dvojvládí

- 1917 Říjnová/Listopadová revoluce

- 2. obsazení Zimního paláce a rozpuštění Prozatímní vlády

- svolání Sovětu → vytvoření 3 dekretů (o půdě, o míru a o právu na sebeurčení národů)

- car s rodinou zatčen a popraven (evr. země váhaly s poskytnutím azylu)

- moc převzali bolševici v čele s Leninem, který získal podporu obyvatelstva slibem pozemkové reformy a ukončením války (Dekret o půdě, o míru a o sebeurčení národů)

- nejvyšší sovět - parlament

- vystoupení Sovětského Ruska z války + uzavření míru s Německem - Brestlitevský mír (ztráta Polska, Pobaltí a části Běloruska)

- 1918 - 20 občanská válka

- pokus o svržení bolševiků Rudou armádou vedenou Lvem Trockim; vítězství bolševiků, sovětskou mocí nastolena diktatura

- 1922 vznik SSSR (Svaz sovětských socialistických republik):

- 1924 † Lenin → nastupuje Stalin

- upevňování vlivu komunistického režimu J. V. Stalina –> stalinismus (totalitní diktatura se snahou učinit ze SSSR velmoc)

- potřebné zvýšení hospodářské i vojenské úrovně –> pětileté hospodářské plány (nové hutě, chemické a strojní závody); doprovázené velmi nízkou životní úrovní

- industrializace (za peníze ze zemědělství)

- 1922 Rappalská smlouva - vzájemné odpuštění dluhů a ustavení diplomatických styků Německa a Ruska (po sblížení na Konferenci v Janově)

- 1926 Německo + SSSR - podpis paktu o vzájemné neutralitě

- Francie:

- 1936 vláda Lidové fronty (levice; premiér L. Blum) → zlepšení sociální situace - výkupní ceny zemědělských produktů, zvýšeny důchody; větší moc odborů

- 1938 po Blumovi nastupuje E. Daladier (podpis Mnichovského diktátu)

- fašistická organizace Ohňové kříže (v ČSR organizace Vlajka - Radola Gajda)

- Švédsko:

- tzv. švédská cesta

- 1932 vláda sociálních demokratů

- 1936 program národního blahobytu

Občanská válka ve Španělsku

- 1931 došlo kvůli tíživým důsledkům hosp. krize ke svržení monarchie a vyhlášení republiky

- 1933 získala ve volbách většinu pravice, než se chopila moci, došlo proti ní k povstání (moci se ujímaly dělnické a rolnické rady) → potlačeno

- 1935 vytváření protifašistické koalice - 1936 vítězství ve volbách

- 1936 vláda Lidové fronty (levice) → reformy v sociální oblasti

      x

    fašistická organizace Falanga s armádou (konzervativní část - generál Francisco Franko) - zásobovaná zbraněmi a voj. materiálem z Itálie a Německa

- začala se obnovovat vláda a rozšiřovaly se demokratické svobody

- 18. 7. 1936 republikánské povstání proti vládě Lidové fronty → občanská válka

- ofenzíva pučistů zastavena; zásahy do spol. struktury - znárodnění podniků, konfiskace půdy nepřátel republiky, pozemková reforma

- 1937 krvavé boje (republik. armáda podporovaná interbrigádami vyslanými 53 státy - i ČSR)

- 1938 vyčerpání a kapitulantské nálady v republikánské armádě

- 1939 převrat v Madridu (plk. Casado a pravicový soc. Basteiro) - vytvoření junty národní obrany → konec španělské republiky

- 1939 vtáhly do Madridu frankistické jednotky společně s italskými divizemi → fašist. diktatura

Briand - Kellogův pakt

= dohoda o odmítnutí války jako prostředku mezinárodní politiky; závazek postavit válku jako prostředek státní politiky mimo zákon

- všechny spory měly být řešeny výlučně mírovými prostředky - ale bez sankcí!

- vznik: 27. 8. 1928, Paříž; 15 států, do r. 1938 60 států

- Aristide Briand - fr. ministr zahraničí, spolutvůrce Locarna + Frank Kellog - am. státní tajemník

- žádné sankce za neplnění podmínek –> nemožnost zabránit II. světové válce (nerespektování podpisu paktu - součást žaloby před norimberským tribunálem)

- souběžně s rozběhem jednání přípravné odzbrojovací konference SN

Hospodářská krize

- 1929 - 1933; nejhlubší hospodářská krize moderní doby

- zasáhla všechna odvětví - zemědělství, průmysl i bankovnictví, zahraniční obchod; hluboký pokles průmyslové výroby (53 % Německo); vysoká nezaměstnanost (30,1 % Německo)

- předznamenána hlubokou agrární krizí v USA - z nadúrody obilí –> pokles celosvětových cen

- než trh stihl zareagovat, došlo 24. října 1929 (Černý pátek) ke krachu na newyorské burze, na Wall Street (následoval krach mnoha am. bank, pokles výroby v mnoha průmyslových odvětvích)

- rozšíření krize do Evropy a do států nejvíce závislých na USA - před. díky propojení ekonomik a otevřenosti trhu

    –> am. hosp. krize se stala světovou hosp. krizí (Něm., VB, Francie); v Evropě bylo nejvíce zasaženo něm. a rak. hospodářství

+ těžká finanční krize (v důsledku odlivu amerických financí) + rozvrácení zahraničního obchodu

- krize prohlubována nekoordinovaností vlád vyspělých zemí, každý se snažil vyvést z krize své domácí hospodářství

- USA, Franklin Delano Roosevelt - vnitropolitický program New Deal; 1933 - 39

- řada regulačních opatření - např. zákon o regulaci zemědělství

- federální instituce pro odstranění škod způsobených krizí, vytváření nových pracovních míst na obnovu amerického hospodářství, dozor nad bankovnictvím, zásady čestné konkurence - stanovení min. mzdy, prac. doby atd. (zvýšení moci odborů)

- snaha o vytvoření nového sociálního zákonodárství

- mnoho pozitiv, ale také mohutný nárůst federální byrokracie a vysoká koncentrace moci ve federálních orgánech - většina institucí zrušena po 2. svět. válce

- k malému ekonomickému zotavení došlo po roce 1933, pokrizová deprese ale trvala až do konce 30. let - oživení přinesl až přechod k válečnému hospodářství

- krize oslabila důvěru v kapitalismus jako výkonný ekonomický systém - nutnost vládních zásahů prostřednictvím plánování, fiskální a měnové politiky (USA - New Deal) nebo dokonce kontroly státu nad ekonomikou (Německo)

- zhoršení životní úrovně obyvatelstva a následná soc. nespokojenost - vzrůst popularity extrémistických hnutí (nacismus v Německu) a vůdců, kteří oslabovali důvěru v demokracii jako optimálního spol. modelu

Cesta ke 2. světové válce

- růst vlivu nacismu a fašismu v Evropě

- britská a franc. politika „appeasementu“ (ústupková politika), dodávající sebevědomí Hitlerovi

- vznik „Osy Berlín - Řím  - Tokio“

- cíle Hitlerovy politiky v Evropě; Německo - sovětské spojenectví - 1922 Rappalská smlouva, 1926 podpis paktu o vzájemné neutralitě

- Sovětsko-finská válka; politický vývoj v SSSR mezi válkami 

 

10) 2. světová válka

= válečný konflikt probíhající na evropském kontinentě od 1. 9. 1939 - do 8. 5. 1945 (kapitulace Německa), 2. 9. 1945 (kapitulace Japonska)

- snaha o revizi Versailleského mír. systému (Německo se vzdalo části svého území, omezilo vojenskou výrobu a armádu a zaplatilo náhradu za poválečné škody) přerostla v konflikt

- cesta ke 2. světové válce:

- růst vlivu fašismu a nacismu v Evropě (+ krize politiky - VB a Fr. neudržela Itálii mimo vliv Hitlera a ta se spolu s Japonskem přidala k Německu)

- britská a francouzská politika „appeasementu“

    - ústupková (usmiřovací) politika VB a Francie v sudetoněmecké otázce (problém měl být vyřešen na Mnichovské konferenci → 1938 ČSR donucena přijmout doporučení velmocí na odstoupení sudetského území Německu)

- vznik „Osy Berlín - Řím - Tokio“

    = smlouva o vojenské a politické spolupráci

    - 1936 uzavření paktu OSA Německem a Japonskem, 1938 přidání Itálie

- cíle Hitlerovy politiky v Evropě

    - zabezpečení rasově čisté společnosti a zvětšování jejího území

    - porážka ČSR, Rakouska, později SSSR

    - získání pohraniční území ČSR (Sudety) pro Němce

- Německo-sovětské spojenectví

    - 1922 Rappalská smlouva

    - 1926 podpis paktu o vzájemné neutralitě

    - německo-sovětský pakt = tajný protokol připojený ke smlouvě o neútočení 1939

    - další tajná jednání - pakt Molotov-Ribbentrop

    - zbavilo Hitlera obav z boje na 2 frontách a povzbudilo ho v rozhodnutí zaútočit na Rakousko a Polsko

- politický vývoj v SSSR před válkou

2. světová válka

- hl. rysy 2 sv. války:

- stírání rozdílů mezi frontou a zázemím (velká mobilita vojsk, letectvo)

- „světová“ válka - bojuje se i mimo Evropu (Afrika, Tichomoří, Asie)

- blitzkrieg = snaha o rychlou ofenzivu Něm. do okolních států (Polska, ČSR, Francie i SSSR)

- Atlantická charta (1941) jako program válečných cílů spojenců

- konference o poválečném uspořádání světa (Jalta, Teherán, Postupim)

- atomová zbraň jako nový fenomén v mezinárodní politice

- začátek obsazením a 1. 9. 1939 anexí Rakouska (SSSR obsadil východní část Polska a anektoval Litvu, Lotyšsko a Estonsko)

- 1938 Runcimanova mise (posudek, zda je něm. národu v Evropě ubližováno → ano)

- 1938 všeobecná mobilizace v ČSR - poté, co Hitler odmítl jednání s čs. vládou o území Sudet

- 29. 9. 1938 Mnichovská dohoda

- Něm. - Hitler, It. - Mussolini, VB - Chamberlain, Fr. - Daladier

- zástupci VB a Francie přijali všechny Hitlerovy požadavky (včetně lhůt urč. k vyklizení odstoupeného území)

- druhý den rozhodnutí oficiálně doručeno čs. vládě

- plán dokončení likvidace zbytku ČSR → destabilizace pomnichovské republiky, izolace Slovenska a vojenská okupace Čech a Moravy

- 13. 3. 1939 vyhlášení Slovenského štátu (nabídnuto Jozefu Tisovi z Hlinkovy ľudové strany)

- 15. 9. 1939 vytvořen Protektorát Čechy a Morava

- Sovětsko-finská válka (1939 - 40)

- Finsko se ocitlo v sovět. zájmové sféře a SSSR se zde rozhodl upevnit vliv vybudováním  vojenských a námořních základen → Finsko odmítlo → 1939 zahájila Rudá armáda útok

- bombardování Helsinek, útok na Karelské šíji (odražen); až 3 útok úspěšný a SSSR obsadil Viipuri → finská delegace podepsala v Moskvě mírovou smlouvu, kterou odstoupilo SSSR Karelskou šíji i Viipuri (Vyborg)

- houževnatý finský odpor během „zimní války“ zachránil zemi před anexí

- zatímco na východě rozšiřoval Stalin své impérium, na západě zavládla „podivná válka“ charakterizována nečinností obou stran; aktivní operace probíhaly pouze na moři (Bitva o Atlantik - ponorková válka = pokus odříznout VB od zdrojů surovin a potravin - houževnatý odpor VB)

- 1940 následoval útok Německa na Dánsko a Norsko, poté na Francii, Belgii a Nizozemí (kapitulace Nizozemí a Belgie; Francie - příměří v Compiegne → okupace větší části území, menší část podřízena vládě ve Vichy)

- VB odmítla nabídky míru a pokračovala ve válce sama → 1940 letecká bitva o Británii (bombardování Londýna; Něm. prohrálo)

- 1940 vstup Itálie do války (několik těžkých porážek, pomoc Německa → Balkánské tažení ukončené okupací Jugoslávie a Řecka)

- podpořen úspěchy zahájil Hitler útok na SSSR (oslnivé vítězství a postup na Moskvu → sovětské zastavení útoku a následná protiofenzíva a zatlačení něm. jednotek = 1. porážka)

- 1941 válka v Tichomoří (zahájena japonským útokem na Pearl Harbor 6. 12. 1941) - ovládnutí ostrovů ve V a J Tichomoří, Filipín, Indonésie a Malajsie

- schůze ve Vansee - schválení ke konečnému řešení židovské otázky - eliminace žid. obyvatelstva (holocaust; zřízeny vyhlazovací tábory - v plynových komorách pesticid Cyklon B, dále koncentrační a zajatecké tábory)

- v řadě zemí vznik odboje (partyzánská válka, zpravodajská činnosti či šíření ilegálních tiskovin)

- přelom v bitvě o Tichomoří - Bitva o Midway (zastavení jap. postupu)

- 1942/43 bitva u Stalingradu - porážka Německa, ze které se již nevzpamatovalo

- 1942 americká ofenzíva v JZ Pacifiku - vylodění na ostrově Guadalcanal

- strategická americká a britská bombardovací ofenzíva proti Německu

- 1943 vylodění spojenců na Sicílii, pád fašismu, nová it. Vláda a zatčení Mussoliniho → příchod Německa, obsazení It. a osvobození Mussoliniho

- vítězství v bitvě o Atlantik → 1944 vylodění v Normandii, postup spojenců na Německo; pokus o zvrácení průběhu německou protiofenzivou → bitva v Ardenách

- SSSR, USA a VB zahájili útok na Berlín, dobyli Berlín a 8. 5. 1945 v Remeši Německo podepsalo kapitulaci

- závěrečný útok amerických vojsk vyloděním na Okinawě potvrzen svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki (6. a 9. 8. 1945)

- kapitulace Jap. podepsána 2. 9. 1945 na palubě am. bitevní lodě Missouri v Tokijském zálivu

- Atlantická charta

= dokument obsahující zásady uspořádání světa po 2. sv. válce; jeden z oficiálních pilířů spojenecké politiky za války

- 1941 po schůzce prezidenta Roosevelta a premiéra Churchilla

- zásady:

    - USA a VB neusilují o územní zisky a nepřejí si změnu hranic

    - právo zvolit si formu vlády a navrácení práva suverenity a samostatné správy těm, jež jich byli násilím zbaveni

    - svobodný obchod, svobodná plavba, volný přístup k surovinovým zdrojům

    - státy, které představují hrozbu agrese, by měli být po válce odzbrojeny

- do 1945 k chartě přistoupilo 50 států (všechny strany válčící s Německem a Japonskem, včetně SSSR); nezávazné formulace charty však umožnily porušování jejích zásad signatáři již v průběhu války

- 1943 Teheránská konference

= první setkání představitelů tzv. Velké trojky 1943 v  íránském hl. městě Teheránu; setkání tří hlavních mocností antihitlerovské koalice:

    - USA - Roosevelt (Harry Truman)

    - VB - Churchill (Clement Attlee)

    - SSSR - J. V.Stalin

- rozhodnutí o spojenecké strategii na evropských bojištích (za hlavní úkol stanoveno vylodění v S Francii 1944)

- Stalin trval na poválečném udržení V Polska SSSR (obsazeným 1939 v době spojenectví s Německem) - Z spojenci na požadavek přistoupili

- SSSR se zavázal vstoupit po porážce Německa do války s Japonskem, podpořit Rooseveltův projekt na vytvoření mez. organizace pověřené zjištěním světového míru a řešit problém budoucnosti Německa

- 1945 Jaltská konference

= setkání představitelů tzv. Velké trojky 1945 v letovisku Jalta na Krymu

- rozhodnutí o společné politice Spojenců vůči Německu, Francii a Polsku, vzniku OSN a vstupem SSSR do války proti Japonsku (jako odměnu za boj proti Japonsku dostal SSSR od USA a VB jižní část Sachalinu a Kurilské ostrovy)

- vyvrcholení období, kdy se VB a USA snažily pomocí ústupků získat důvěru SSSR a vytvořit předpoklady pro spolupráci se SSSR po skončení války

- Německo - dohoda o vymezení okupačních zón (získána i zóna pro Francii) a potrestání něm. válečných zločinců, Kontrolní komise spravující Něm., nedořešena otázka německých reparací

- Polsko - Stalinův slib doplnění vlády o zástupce legální polské vlády sídlící v londýnském exilu a domácího polského odboje a slib vyhlášení svobodných voleb

- po konferenci začaly mezi Z Spojenci a SSSR přibývat rozpory (způsobené vývojem v zemích osvobozených Rudou armádou, kde SSSR znemožnil vznik dem. zvolených orgánů)

- velká část dohod tajná (kritika - na zákl. tajných dohod došlo k rozdělení světa mezi vítězné mocnosti)

- 1945 Postupimská konference

= setkání představitelů tří hl. mocností antihitlerovské koalice v Postupimi u Berlína v červenci - srpnu 1945

    - USA - Truman (tajemník J. Byrnes)

    - VB - Attleem (min. zahr. E. Bevinen)

    - SSSR - Stalin (komisař zahr. V. Molotov)

- praktické otázky spojené s poválečným osudem Německa - cílem okupace úplné odzbrojení a demilitarizace Německa, důsledná demokratizace něm. politiky, decentralizace stát. správy, denacifikace Německa (i kontrola školství)

- vytvořena Rada ministrů zahraničí (USA, VB, SSSR, Fr., Čína)

- mírové smlouvy s It., Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem; shoda v polské otázce; odsun německých menšin z Polska, Československa a Maďarska

- odmítnutí některých požadavků SSSR (územní nároky v Turecku atd.)

- Truman informoval Stalina o dokončení vývoje jaderné pumy → Stalin vydal pokyn k max. urychlení vývoje sovětského jaderného programu

- důsledky 2. sv. války:

- 50 - 60 miliónů obětí (z toho 10 mil. vyvražděno v koncentračních táborech)

- materiální ztráty, strádání obyvatelstva

- obrovské hospodářské oslabení Evropy → zůstávají pouze 2 supervelmoci = bipolarita

- SSSR upevňuje svůj vliv ve střední a východní Evropě

- USA hospodářsky podporuje Evropu (Marshallův plán)

- nedůvěra mezi bývalými spojenci (USA vs. SSSR) je cestou ke Studené válce

- zahájení dekolonizace (proces likvidace kolonialismu na celém světě)

- 1945/6 Norimberský proces

= poválečný tribunál pro souzení válečných zločinců (1. v historii - poprvé souzen zločin proti míru a lidskosti)

- 1947 Marshallův plán:

= americký plán na hospodářskou a finanční podporu pro vznik silné a sjednocené Evropy po vyčerpání 2. světovou válkou

- vznikl r. 1947 jako pokračování am. zahraničně-politické koncepce zahájené Trumanovou doktrínou

- USA požadovaly úzkou koordinaci a výměnu informací mezi účastníky a Sovětský svaz, který odmítal poskytovat informace se účasti na plánu (i po Molotovově snaze o dohodu na pařížské konferenci v roce 1947) musel vzdát

- zúčastnilo se celkem 16 evropských států, které roku 1952 získaly 13 miliard dolarů a tím dosáhly své předválečné hosp. úrovně

 

11) Studená válka

- bipolarita = rozdělení světa mezi 2 nejsilnější mocnosti (zde USA a SSSR)

- železná opona = označení hranice mezi sovětským blokem a demokratickými státy v Evropě vyjadřující její neprostupnost; výraz poprvé použil Churchill 1945 v korespondenci s Trumanem; obecně známý a používaný výraz - po Churchillově Fultonském projevu 1946 (který reagoval na projev Stalina - „válka za úplné vítězství komunistické ideologie bude pokračovat“)

- studená válka = pův. ideologický a mocenský konflikt mezi demokratickým společenstvím, soustředěným kolem USA, a východním blokem v čele se SSSR (k militarizaci došlo po 1. Berlínské krizi); od 1948 do 1991; termín poprvé použit 1947

- nejdůležitější momenty v poválečném vývoji:

- Trumanova doktrína

    = koncept zahraniční politiky USA - politika zadržování komunismu; 1947

    - reakce na vývoj v Řecku a Turecku (občanské války) podporovanými VB; VB v důsledku vysokých nákladů státy není schopná dále podporovat a USA ve snaze uchránit je před komunismem zažádá v Kongresu o poskytnutí půjčky pro oba státy (poskytnuto 400 mil. USD)

- Marshallův plán

    = plán USA na hospodářskou a finanční podporu pro vznik silné a sjednocené Evropy po vyčerpání 2. světovou válkou; 1947 (jako pokračování am. zahraničně-politické koncepce zahájené Trumanovou doktrínou)

    - pomoc nabídnuta celé Evropě; USA požadovaly pouze úzkou koordinaci a výměnu informací mezi účastníky

    - SSSR odmítal poskytovat informace → účasti na plánu (i po Molotovově snaze o dohodu na pařížské konferenci v roce 1947) se musel vzdát; státy východního bloku musely na nátlak SSSR pomoc odmítnout

    - zúčastnilo se celkem 16 evropských států, roku 1952 získaly 13 mld. USD a dosáhly své předválečné hosp. úrovně

- 1. Berlínská krize

    - 1948 - 49

    - reakce SSSR na Marshallův plán a Trumanovu doktrínu → ve snaze donutit Západ k jednání o německé otázce došlo k zablokování Berlína a zastavení zásobování města Z spojeneckými mocnostmi (USA, VB, Francie)

    - USA a VB vytvořili zásobovací letecký most, kterým Berlín zásobovali 14 měsíců; SSSR poté blokádu ukončil a opět uvolnil veškeré pozemní i vodní cesty

    - krize dovršila proces dělení Německa na dvě politické jednotky; vedla k militarizaci studené války (která začala jako ideologický a mocenský konflikt)

- 1949 vznik NATO a následně vznik NDR → začátek Studené války

- 1950 - 53 - Korejská válka

- 1953 - † Stalin; vyhlášení podmínek pro uvolňování napětí (1955 - 56 - vrchol uvolňování)

- 1955 - Státní smlouva - ochod okupačních armád z Rakouska + vyhlášení neutrality Rak.

- 1955 - Varšavská smlouva

    = vojenský pakt evropských komunistických zemí

    - podepsána ve Varšavě r. 1955 na základě Smlouvy o přátelství; rozpuštěna roku 1991

    - zajišťovala kontrolu SSSR nad východním blokem v případě uvolnění mezi Z a V; byla uzavřena na 20 let (s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před jejím uplynutím nevypoví); jejím cílem byla koordinace zahr. politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě a spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti; jejím nejvyšším orgánem byl Politický poradní sbor

    - členové: Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR (8 států)

- 1955/6 - uznání stávajícího stavu v rozděleném Německu

- 1956 - XX. sjezd KSSSSR - odkrytí kultu (demytizování) Stalina - Chruščov

- 1956 - invaze do Maďarska a Polska

Studená válka

= mocenský konflikt mezi demokratickým společenstvím, soustředěným kolem USA, a východním blokem v čele se SSSR

- období od 1948 (Berlínská krize) - do 1991 (rozpad Sovětského svazu)

- odlišná od ostatních konfliktů:

- konflikt totální v rozsahu i v cílech jejích účastníků

- konflikt globální (zasáhl všechny oblasti světa)

- obě strany v dlouhodobé perspektivě usilovaly o úplnou porážku protivníka

- konflikt ideologický (demokracie x komunismus)

- konflikt dvou různých hospodářských modelů (tržní ekonomika x plánované hosp.)

- vytvoření prvního světového bipolárního systému s 2 pilíři - supervelmocemi USA a SSSR (rozdělení moci mezi 2 nejsilnější velmoci)

- železná opona = označení hranice mezi sovětským blokem a demokratickými státy v Evropě vyjadřující její neprostupnost; výraz poprvé použil Churchill 1945 v korespondenci s Trumanem; obecně známý a používaný výraz - po Churchillově Fultonském projevu 1946 (který reagoval na projev Stalina - „válka za úplné vítězství komunistické ideologie bude pokračovat)

- průběh Studené války:

- ze začátku nedochází k velkým vojenským střetům - klid zbraní,  konflikty jsou pouze teritoriální (převážně v zemích Třetího světa), technologie zbraní (jaderné zbraně - vyvíjeny od roku 1934 VB a USA)

- v důsledku militarizace studené války (Berlínská krize) došlo v roce 1949 k vytvoření NATO

- 1950 Korejská válka - nejvážnější konflikt studené války

- 1953 zemřel Stalin a nastoupil Chruščov - vyjednávání s prezidentem Eisenhowerem (konec Korejské války, Rakouské státní smlouvy, vyřešení německé otázky)

- 1955 - 56 první détende - vznik Varšavské smlouvy (vojenský pakt evropských komun. zemí - Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR, kterým si SSSR zajišťoval kontrolu nad východním blokem v případě uvolnění mezi Západem a Východem; uzavřena na 20 let) - přerušeno po polských nepokojích a maďarském povstání; 1963 Smlouva o zákazu jaderných zkoušek (podepsaly USA, SSSR a VB)

- stále ideologický konflikt, ale s ohniskem přesunutým z Evropy do zemí Třetího světa

- 1953 - 60 politická koncepce USA - zadržování komunismu nahrazeno politikou zatlačování komunismu (roll-back); neúspěšné, později návrat k politice zadržování

- 1961 2. Berlínská krize (postavení Berlínské zdi v důsledku hromadného vystěhovávání obyvatelstva z Východu na Západ), 1962 Karibská krize - vznik v důsledku snah SSSR o zvýšení prestiže; obě skončily vítězstvím západu

- 70. léta - druhý détende (uvolnění a odzbrojení) - zastaveno po zhoršení sovětsko-amerických vztahů v důsledku sovětské intervence do Afghánistánu; prezident Reagan zahájil zbrojní programy, aby ukázal Sovětskému svazu svou převahu

- SSSR v čele s Gorbačovem změnilo zahraniční politiku a uvolnilo vztahy se Západem

- následná demokratizace a dekomunizace ukončily existenci totalitních vlád (tedy Východního bloku); 1991 zrušení Varšavské smlouvy a rozpad SSSR

 

Marshallův plán

- americký plán na hospodářskou a finanční podporu pro vznik silné a sjednocené Evropy po vyčerpání 2. světovou válkou; vznikl roku 1947; byl pokračováním americké zahr. pol. koncepce zahájené Trumanovou doktrínou

- USA požadovaly úzkou koordinaci a výměnu informací mezi účastníky a Sovětský svaz, který odmítal poskytovat informace se účasti na plánu (i po Molotovově snaze o dohodu na pařížské konferenci v roce 1947) musel vzdát

- zúčastnilo se ho celkem 16 evropských států, které roku 1952 získaly 13 miliard dolarů a tím dosáhly své předválečné hosp. úrovně

Maďarské povstání

= pokus o svržení komunistické diktatury v Maďarsku; 1956

- v čele komunistické vlády stál Matyás Rákosi, po smrti Stalina začala růst nespokojenost s jeho politikou a proto byl vystřídán

- demonstrace (připravená studenty) na podporu změn, uskutečňovaných v Polsku přerostla v ničení symbolů komunistické moci, byly požadovány svobodné volby a odchod ruských jednotek

- komunistické vedení požádalo Moskvu o vojenský zásah, sovětská vojska vstoupila do Budapešti a došlo k boji s demonstranty

- sovětští okupanti poté předali moc tzv. revoluční dělnické a rolnické vládě v čele s Jánosem Kádárem a proběhla vlna represí (v jejichž průběhu bylo odsouzeno 22 000 lidí a statisíce lidí uprchly do zahraničí)

Čína po 2. světové válce

- po likvidaci monarchie proběhly v Číně 3 občanské války (boj Kuomintangu s KS Číny)

- velitel Národně revoluční armády Čankajšek během občanské války sjednotil proti vůli  komunistické strany zemi a ta tedy na jihu země vytvořila dělnicko-rolnickou demokratickou republiku v čele s Mao Ce-tungem

- Mao Ce-tung se během Dlouhého pochodu (= strategický přesun čínské Rudé armády z jihu na severozápad Číny; 1935) chopil moci v čínské komunistické straně

- po třech letech bojů komunistická Lidová osvobozenecká armáda vytvořila Čínskou lidovou republiku a vyhnala vojska a administrativu Kuomintangu na Taiwan, kde Čankajšek vytvořil Čínskou republiku

- maoismus = marxismus, resp. leninismus s novými teoretickými požadavky

- Mao Ce-tung uplatňoval po roce 1957 různé modely řízení:

     - první bylo hnutí komun (ekonomické i politické řízení) - 1957

    - na hnutí komun navázal Velký skok (radikální přeměna národního hospodářství Čínské Lidové Republiky a pokus o rychlé dosažení ekonomické úrovně vyspělých zemí; cílem byl rychlý přechod v komunismus pomocí vytvoření tzv. lidových komun zajišťujících zemědělskou, hospodářskou a průmyslovou výrobu, výchovu a obranu s vojensky organizovanou masou pracujících; experiment skončil naprostým nezdarem, rozkladem průmyslu, nedostatkem potravin vedoucím k hladomoru, politickým problémům - zhoršení vztahů se SSSR a k oslabení pozice čínského vůdce Mao Ce-tunga)

    - poté Mao zahájil r. 1966 Kulturní revoluci (měla bojovat proti byrokracii, provést radikální změny v čínské společnosti, odstranit Maovy odpůrce a obnovit jeho pozici ve straně a státu; po mobilizaci mládeže, především studentů a dělníků do Rudých gard zaútočil na stranický a státní aparát a pokusil se revolučními výbory (= Rudé gardy, armáda a strana) nahradit staré struktury, probíhaly čistky, během kterých bylo zavražděno několik milionů osob; zemi na pokraji občanské války zachránila armáda, která potlačením Rudých gard sjednala pořádek), Mao byl po smrti uctíván, ale od jeho teorií se zcela upustilo

- v 70. letech zahájila Čína politiku détende (uvolňování)

Korejská válka

= 1. výrazný konflikt studené války

- 1950 -1953

- na konci 2. světové války byla severní část Koreje okupována sovětskou Rudou armádou (KLDR v čele s Kim Ir Senem), jižní část byla okupována americkou armádou (Korejská republika v čele s prezidentem Li Sin Manem)

- iniciátorem války byla S Korea; po odchodu sovět. i amer. jednotek Kim Ir Sen požádal Stalina o pomoc při násilném sjednocení Koreje - KLDR dostala technickou pomoc - zbraně ze SSSR a vojáky z Číny)

- 1950 zaútočila Korejská lidová armáda KLDR na Korejskou republiku, OSN na pomoc vyslalo vojenské jednotky ze 16-ti zemí (převážně americké jednotky) a J Korea byla osvobozena

- po Stalinově smrti bylo uzavřeno příměří, Korea však zůstala nadále rozdělena

Boj o vesmír

= soupeření USA a SSSR v 50. a 60. letech

-  mezinárodní rivalita probíhala pouze mezi těmito dvěma státy, protože byly jediné, které měly jak zdroje, tak vůli potřebnou k podpoře ohromných nákladů, které tyto projekty vyžadovaly

- po 2. svět. válce došlo k pokrokům v oblastech vývoje jaderných zbraní, vzniku nových materiálů (např. plast a skelné vlákno), alternativních paliv, štěpení ropy, automatizace, zavedení počítačů (obě strany využívaly pomoc zajatých německých vědců)

- zásadní roli sehrálo při soupeření USA a SSSR zdokonalení raketové techniky

- americký vesmírný program začal v 50. letech (1953 neúspěšně vypuštěna raketa Redstone, roku 1958 raketa Jupiter C s umělou družicí Explorer), ruský vesmírný program začal v roce 1957 vypuštěním družice Sputnik, která se stala první umělou družicí Země a odstartovala vesmírné závody těchto dvou mocností

- roku 1958 vznikla na návrh Kongresu a prezidenta Kennedyho NASA (National Aeuronautic and Space Administration), prezident Kennedy (zemřel 1963) vyhlásil roku 1961 plán, který předpovídal přistání na Měsíci ještě před rokem 1970

- NASA začala s rozvojem projektů Mercury (John H. Glenn jako první Američan obletěl Zemi), Gemini (Edward White - první Američan v otevřeném prostoru vesmíru), Appolo (nejúspěšnější Appolo XI. R 1969 - Neil Armstrong a Edwin Aldrin sestoupili jako první lidé na povrch měsíce)

- po Sputniku vypustila SSSR Sputnik II., který nesl psa Lajku (prvního živočicha ve vesmíru), roku 1961 vypustila raketu Vostok na jejíž palubě byl Jurij A. Gagarin (první člověk ve vesmíru), o pět let později raketu Vostok VI., která vynesla do vesmíru první ženu - Valentinu Těreškovovou

Vznik Izraele

- stát Izrael vznikl roku 1948 na základě dohod ze začátku 20. st. (Balfourova deklarace = příslib podpory britské vlády k zřízení židovského domova v Palestině)

- kvůli nepřátelským sousedním státům bylo zavedeno mnoho opatření pro zvýšení bezpečnosti (např. povinná vojenská služba pro ženy)

- neschopnost ubránit se útoku (malá velikost) donutila Izrael k zastrašovací politice - vývoj jaderných zbraní, spolupráce s USA (stále trvá a Izrael je za ni mnohými státy Blízkého východu kritizován)

Suezská krize

- 1956

- nová vlády v Egyptě znárodnila Suezský průplav, který byl v té době britsko-francouzská akciová společnost, toto chování vyústilo ve vojenskou intervenci VB a Francie (a Izraele) do Egypta - OSN útok neschválila a vydala rezoluci (usnesení), ve které vyzývala zúčastněné, aby ukončili boje (všechny čtyři státy se rezoluci podřídily)

Karibská krize

- jedna z nejvážnějších krizí studené války (nebezpečí jaderného konfliktu)

- 1959

- sovětský vůdce Chruščov se ve snaze zvýšit svou prestiž a donutit Západ, aby přistoupil na jeho návrhy rozhodl  přesunout sovětské rakety (s možností nést jaderné hlavice) na Kubu, do oblasti, odkud byl možný útok na vnitrozemí USA (rakety ze SSSR byly schopné doletět pouze na pobřeží Spojených států)

- záminka pro to, aby mohl Chruščov na Kubě postavit odpalovací zařízení pro tyto rakety byla nabídka hospodářské pomoci, kterou kubánský diktátor Fidel Castro přijal (spolu se sovětskou ideologií - komunismem)

- Kennedy zahájil kubánskou námořní blokádu a poskytl zbraně kubánským revolucionářům, kteří se neúspěšně pokusili o převrat (invaze v Zátoce Sviní)

- krize skončila dohodou mezi SSSR a USA (SSSR stáhlo zbraně z Kuby a USA z Turecka) - výhra SSSR

Indočínská válka

= francouzská koloniální válka

- 1946 - 1954

- po ukončení japonské okupace Indočíny se vlády ve Vietnamu zmocnila komunistická strana (v čele s Ho Či Minem), i přesto se však Francie pokusila obnovit v celé Indočíně svou koloniální vládu

- komunisté sestavili Vietnamskou lidovou armádu (podporovanou Čínou), Francie (podporovaná USA) vytvořila vietnamský stát jako součást Francouzské unie a zformovala vietnamskou národní armádu

- francouzské velení se pokusilo přinutit Vietnamskou lidovou armádu k rozhodujícímu boji u Dien Bien Phu, francouzská armáda byla poražena a severní část Vietnamu spadla pod vládu komunistů

- boje definitivně ukončily Ženevské dohody (deklarace o nezávislosti Laosu a Kambodži a prozatímním rozdělení Vietnamu - jeho sjednocení se mělo uskutečnit do konce roku 1956 na základě svobodných voleb, k volbám však nikdy nedošlo)

Válka ve Vietnamu

- po Ženevských dohodách byl Vietnam rozdělen na komunistickou Vietnamskou demokratickou republiku na severu a na Vietnamský stát na jihu

- severní Vietnam připravil boj o jižní část země a založil Frontu národního osvobození Jižního Vietnamu (její protivládní ozbrojené jednotky byly Lidové armády osvobození - Vietcong)

- boje začaly roku 1960 útokem na Jižní Vietnam

- USA (prezident Johnson) vykonaly přímou vojenskou intervenci (postupně bylo do Vietnamu vysláno více než půl milionu vojáků), zaútočily na Severní Vietnam a začaly zásobovat jih (k amerikanizaci války došlo ze strachu před postupným rozšířením komunismu do ostatních zemí jižní Asie) - USA nebojovaly s úmyslem vyhrát, ale s úmyslem zabránit výhře protivníka

- roku 1965 začaly v USA první studentské protesty proti válce ve Vietnamu

- roku 1968 se v Paříži uskutečnila poměrně neúspěšná mírová jednání se Severním Vietnamem, nový americký prezident Nixon stáhl z Vietnamu většinu vojáků, roku 1973 podepsal smlouvu o ukončení války a znovunastolení míru ve Vietnamu a stáhl všechny zbylé vojenské jednotky

- USA přislíbily Jižnímu Vietnamu pomoc; J Vietnam po invazi severovietnamských vojsk o slíbenou pomoc požádal, ale Kongres žádost zamítl

- nejdelší válka v dějinách USA 
 

1945 zemřel Roosevelt (D)

1945 - 52 Truman (D)

1952 - 60 Eisenhover (R)

1961 - 63 zemřel Kennedy (D)

1963 - 68 Johnson (D)

1968 - 74 Nixon (R) 
 

1953 zemřel Stalin 

1953 - 56 boje o moc

1956 - 65 Chruščov 

1965 - 83 Brežňev

1983 - 91 Gorbačov (první a poslední prezident, po němž SSSR zanikl) 

Aféra Watergate

= vnitropolitický skandál v USA v letech 1972 - 1974

- při volebním boji republikána Richarda Nixona a demokrata George McGoverna se do centrály Demokratické strany (v komplexu Watergate) vloupali zloději - McGovern se snažil dokázat, že je republikáni odposlouchávali a chtěli se dostat k důležitým materiálům

- roku 1972 zvítězil Nixon ve volbách a o rok později se konalo první soudní stání se zloději z Watergate

- Nixon veřejně prohlašoval svou nevinu, jeho poradce John Dean však uvedl, že prezident skutečně souhlasil se zahlazováním stop a u soudu později řekl, že prezident nechal do všech kanceláří Bílého domu nainstalovat odposlouchávací zařízení a o vloupání tedy musel vědět

- Nixon na svou funkci rezignoval (jako jediný prezident v dějinách USA) a nový prezident Gerald Ford mu vzápětí udělil milost

Kypr

- původně součástí Osmanské říše, od roku 1878 pod Britskou nadvládou, roku 1914 Velkou Británií anektován

- rivalita mezi řeckou většinou a tureckou menšinou obyvatelstva

- Řekové prosazovali myšlenku enosis (= sjednocení Kypru s Řeckem) - neúspěšné

- roku 1959 vznikl na základě kyperských dohod (o kyperské nezávislosti a postavení kyperských Turků; projednáváno v Curychu) samostatný Kypr

- roku 1974 byl S Kypr obsazen a tím rozdělen na řeckou (J) a tureckou část (S; 2/5 ostrova) - odděleno tzv. zelenou hranicí (dohled zvl. Mírových sil OSN zřízených RB - UNFICYP)

- turecká část se snažila o vytvoření samostatného Kyperského státu, mezinárodně však tento stát uznalo pouze Turecko

Ropné šoky

= prudké vzrůsty ceny ropy (a jejích derivátů) v 70. a 80. letech

- 1. ropný šok

    - stagnace ceny ropy způsobila nevoli jejích vývozců v arabském světě

    - po Jomkipurské válce (ve které USA podporovaly Izrael) se tedy arabští členové OPEC dohodli na okamžitém zvýšení ceny ropy o 70% a jejím dalším zvyšování, dokud Izraelem obsazené oblasti nebudou vyklizeny, dále uvalili embargo na USA (Nizozemsko a Portugalsko - povolili USA použití vojenských základen na svém území)

    - výrazné zvýšení ceny ropy (ze 2 na 12 dolarů za barel)

    - v mnoha zemích následovaly ekonomické problémy a velká inflace

- 2. ropný šok

    - po islámské revoluci v Íránu uvalily USA na Írán embargo a ten proto přestal americkým společnostem prodávat ropu (poté následovala Irácko - Íránská válka)

    - OPEC zvýšil ceny ropy na 35 dolarů za barel

    - v důsledku toho došlo ke snížení spotřeby ropy (vyvinuty automobily s nízkou spotřebou), nástup nových technologií, hledání nových energetických zdrojů, zvýšení těžby na amerických a britských územích (vyšší nezávislost)

- v 80. letech proběhl další ropný šok, jeho důsledky však nebyly tak ničivé jako u prvních dvou

- později se cena ustálila na 15 dolarech za barel

- OPEC (Organization of Petrol Exporting Countries)

    = org. zemí vyvážejících ropu (sídlo ve Vídni)

    - vznik z Íránské iniciativy na konferenci v Bagdádu

    - roku 1961 ve Venezuele podepsány stanovy OPEC; zakládající členové Saúdská Arábie, Irák, Írán, Katar, Kuvajt a Venezuela (později Abú Dhabí, Indonésie, Libye, Spojené arabské emiráty, Nigérie, Ekvádor a Gabun)

    - výrobci společně postupují proti těžařským společnostem, země OPEC sledují a koordinují ropnou politiku (stanovení cen, těžebních kvót atd.)

    - v současnosti také stanovuje maximální množství těžby

Poválečná Afrika

- dekolonizace a prosazování politiky apartheidu (rasová segregace) vedlo k násilnému zeměpisnému oddělování ras

- po získání nezávislosti se začaly tvořit politické strany podle kmenové příslušnosti (na mnoha místech byl zaveden systém jedné strany, který často hraničil s diktaturou)

- stoupla závislosti na exportu surovin, došlo k polarizaci moci a majetku a v mnoha zemích převzala moc armáda (následovala diktatura, občanské války)

- Čad

- Zimbabwe (vláda prezidenta Roberta Mugabeho získala podporu širokých vrstev Afričanů a byl přijat rozsáhlý program hospodářského a politického rozvoje)

- JAR (v celé republice zavedena politika apartheidu, docházelo k protestům v JAR i v zahraničí a roku 1994 byl apartheid úplně zrušen a došlo k prvním všerasovým volbám v zemi - byl zvolen prezident Nelson Mandela)

- Kongo-Zair (plukovník Mobutu provedl převrat a zavedl vojenský režim s podporou USA, pomocí represí potlačil povstání a separatistická hnutí, později vyhlášena nová ústava zavádějící centralizovaný systém vlády a systém jedné politické strany - Lidového revolučního hnutí, poté byl Mobutu svržen)

Pol Pot v Kambodži

- JV Asie

- po likvidaci proamerického režimu se r. 1975 k moci dostala levicová organizace Rudých Khmerů (v čele s Pol Potem)

- vláda Rudých  Khmerů začala s represemi a genocidou a ihned po zvolení zahájila válku proti sousednímu Vietnamu

-  byla vytvořena koaliční vláda Demokratické Kambodže, kterou OSN uznalo za zákonnou

- na konferenci roku 1991 se vláda zavázala demobilizovat všechny své vojenské jednotky (převážně z Vietnamu) a správu země na přechodnou dobu převzala OSN - kontrolovala zahraniční politiku, obranu, finance a zajišťovala pořádek

- po parlamentních volbách byla vytvořena nová koaliční vláda (bez účasti Rudých Khmerů)

- roku 1993 se Kambodža stala opět monarchií, hnutí Rudých Khmerů se roku 1998 rozpadlo

Arabský svět za studené války

Irák

- Irácká komunistická strana

- Strana arabské socialistické obrody (BAAS) - tajemník Saddám Husajn, který se roku 1979 stal iráckým prezidentem

- pod vlivem VB

- Šiité (za vrcholného představitele považují pouze přímé potomky chalífy Alího; absolutní většinu tvoří pouze v Íránu a Jemenu)

- Sunnité (vrcholného představitele volí, uznávají text koránu; bývalá vládnoucí třída)

- Irácko - Íránská válka (1980 - 1988)

    - Írán se po roce 1979 stal teokracií = vládou náboženských vůdců (snaha o otevření režimu demokracii pomocí voleb; nad Parlamentem stojí Rada starších, která má oprávnění rušit zákony, jenž jsou v nesouladu s koránem)

    - po islámské revoluci a oslabení Íránu roku 1979 (protiamerické postoje - embargo ze strany USA a tedy i konec dodávky vojenské techniky a zbraní), se irácký prezident Saddám Husajn rozhodl pro invazi do Íránu s cílem získání sporných území

    - materiální válka, při které byly použity chemické zbraně, vypuštěny přehrady v Basře a došlo k ropné katastrofě v Perském zálivu, byla roku 1990 ukončena díky pomoci OSN

- Šestidenní válka (1967)

    - bývalá britská kolonie Izrael byla po odsouhlasení židovským státem financována USA, které mu poskytují finanční pomoc dodnes

    - Izrael vystupoval proti arabským státům v celé své historii značně agresivně

    - roku 1967 provedl invazi do Egypta, Sýrie a na Jordán (okupoval Sinajský poloostrov, Gazu, západní břeh řeky Jordán, část Jeruzaléma a Golanské výšiny)

    - Egypt a Sýrie získaly zbraně od SSSR a do bojů se přidala i Palestina, která roku 1964 vytvořila Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP)

    - začaly mírové procesy, USA značně posílily svůj vliv a roku 1988 byl Palestinskou národní radou vyhlášen nezávislý Palestinský stát (uznal existenci Izraele)

Sovětská invaze do Afghánistánu

- silný vliv Sovětského svazu (výcvik a výzbroj afghánské armády)

- po ekonomické a politické krizi byl svržen král, poté nový demokratický režim a nastolena nová Revoluční vláda, kterou ihned uznal Sovětský svaz

-  roku 1978 uzavřena smlouva o přátelství se Sovětským svazem

- zanedlouho však ovládly protivládní síly většinu území Afghánistánu, ohrozily Kábul a předseda Revoluční vlády byl zavražděn

- vláda zažádala o podporu sovětských vojsk a první jednotky byly do Afghánistánu vyslány v roce 1979

- Sovětský svaz (prezident Brežněv) se však rozhodl realizovat vlastní mocenské cíle a zaútočil na Kábul a Revoluční rada nastolila socialistický režim

- Sovětský svaz nedokázal potlačit operace protivládních organizací - mudžahedínů (bojovníci Džidáhu = svaté války podle Koránu) a po dohodě byl roku 1989 donucen se stáhnout

- od pádu kábulského režimu roku 1992 o kontrolu území bojuje řada organizací, nejsilnější pozici má islámské fundamentalistické hnutí Taliban, které později dobylo Kábul a vyhlásilo Afghánistán islámským státem

- 1994 zvláštní mise UNSMA vyslaná generálním tajemníkem OSN (k prozkoumání úlohy a role OSN na dialogu při rekonstrukci země); ukončeno nástupem hnutí Taliban k moci

USA

- 1823 Monroeova doktrína = zavedení politiky izolacionizmu

- 1947 Trumanova doktrína = přihlášení se k politice zadržování komunismu

- 1957 Eisenhowerova doktrína = ujištění USA o tom, že poskytnou ozbrojenou pomoc kterémukoli z blízkovýchodních států, který by se cítil ohrožen komunismem 
 

1945 zemřel Roosevelt (D)

1945 - 52 Truman (D)

1952 - 60 Eisenhover (R)

1961 - 63 zemřel Kennedy (D)

1963 - 68 Johnson (D)

1968 - 74 Nixon (R)

1974 - 76 Ford (R)

1976 - 80 Carter (D)

1981 - 88 Reagan (R)

1989 - 92 Bush st. (R)

1992 - 2000 Clinton (D)

2000 - 200? Bush ml. 

Pád komunistických režimů (dekomunizace)

- 70. léta - politika uvolňování (détende)

- smlouva o odzbrojování SALT (omezení počtu jaderných zbraní - USA a SSSR) a START (omezení jaderného zbrojení - USA a SSSR; nebyla ratifikována) - prezident Carter

- poté díky politice prezidenta Reagana utrpěl SSSR nepřijetím smlouvy START tvrdou diplomatickou porážku

- rozšíření jaderného klubu (USA, SSSR, VB, Francie, Čína, Izrael)

- v 80. a 90. letech začal pád komunistických režimů

- vyčerpání hospodářských možností komun. systému, pokles životní úrovně, krize politického (komun.) systému, pokles podpory a důvěry obyvatelstva

- změny režimů byly možné až po mocenských změnách ve „vůdčím“ Sovětském svazu

- ve východním bloku prosazována tzv. Brežněvova doktrína (= doktrína omezené suverenity socialistických zemí)

Polsko

- demokratizační proces byl na začátku přerušen a probíhaly neúspěšné pokusy o záchranu komunistické moci

- posilování vlivu opozice (nelibost ke komunismu byla také způsobena špatnými vztahy se SSSR)

- 1980 nepokoje (jejich cílem bylo poukázat na nízkou životní úroveň v důsledku zdražení potravin a energie)

- vláda byla ochotná se scházet a souhlasila s projednáváním všech aktuálních ožehavých témat

- polská organizace Solidarita (oficiálně povolena 1989):

    - významný člen Lech Walesa (později prezident)

    - mnoho přívrženců, velká podpora a vliv

    - vedení dialogů s vládou (např. dohoda o dvoukomorovém parlamentu)

    - 1989 uspořádání svobodných voleb - absolutní propad komunistů

- proběhl sjednaný přechod od komun. k demokracii, kterým si komunisté zajistili beztrestnost

Maďarsko

- kádárismus = zavedení slabšího a mírnějšího komunismu (péče o obyvatelstvo, oslabování komunistické moci a reformy systému)

- podobný průběh jako v Polsku (beztrestnost komunistů…)

- 1989 politická pluralita (mnohost, četnost) - více kandidátů ve volbách

- 1990 uspořádání svobodných voleb