IDEALISMUS A REALISMUS
Základními přístupy ke zkoumání mezinárodních vztahů jsou idealismus a realismus.
Tyto dvě „školy“ posuzují mezinárodní vztahy zcela odlišně až protikladně, což vyplývá z různého chápání povahy a motivací jednotlivých aktérů mezinárodních vztahů.
Proto je pro nás výhodné zkoumat oba přístupy zároveň, neboť je z větší části vymezují právě jejich vzájemné rozdíly.
Kořeny realistického přístupu k politice lze hledat hluboko v minulosti – za jednoho z prvních „realistů“ lze považovat Niccola Machiavelliho (1469-1527), který ve svém stěžejním díle „Vladař“ vyjádřil hlavní realistické zásady, které musí stát dodržovat, chce-li se udržet mezi ostatními. Jedním z hlavních moderních autorů realismu je pak Hans Morgenthau, který shrnul základní znaky realismu do několika zásad:
- Politika se řídí objektivními zákony, které mají kořeny v lidské přirozenosti; existují-li takové zákony, pak musí existovat i možnost konstruovat racionální teorii, která tyto zákony odráží;
- Základním konceptem politického realismu je zájem definovaný jako moc
- Zájem ve smyslu moci objektivně existuje, ale neznamená to, že jeho obsah je dán jednou provždy; obdobně platí i pro moc – „moc je cokoli, co ustavuje a udržuje kontrolu člověka nad člověkem, zahrnuje všechny sociální vztahy, které slouží tomuto cíli, od fyzického násilí po nejjemnější psychologické vazby, kterými jedna mysl kontroluje druhou“;
- Obecné morální zásady nejsou aplikovatelné na vnější chování států;
- Nelze identifikovat morální aspirace jednotlivého národa s vesmírnými základy morálky;
- Politická sféra je autonomní sférou společenských vztahů, která je nadřazena ostatním vztahům (ekonomickým, kulturním apod.).
Idealistický přístup je pak obsažen ve všech historických pokusech o nastolení univerzálního (mírového) řádu na zemi. Jeho zhmotněním je zejména 14 bodů amerického presidenta W. Wilsona, které vyjadřují požadavek rovnosti a otevřenosti v mezinárodních vztazích. Nejpodstatnějších je prvních pět bodů a bod poslední, který požaduje vznik univerzální mezinárodní organizace.
- Konec tajné diplomacie – požadavek otevřenosti
- Svoboda plavby v mezinárodních vodách a rovný přístup ke světovým zdrojům surovin
- Snížení cel a překážek mezinárodního obchodu – liberální ekonomický systém
- Proces celosvětového odzbrojení
- Řešení problematiky kolonií s přihlédnutím k vůli domorodého obyvatelstva
14) Založení Společnosti národů jako garanta mezinárodního práva, územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti členských států.
Idealistický faktor je rovněž přítomen v cyklicky se objevujících snahách o odzbrojení, tzn. stanovení univerzálně platných pravidel, která mají omezit nebo zcela vyloučit používání násilí v mezinárodní politice.
Většinu současných i historických událostí mezinárodní politiky lze interpretovat s přihlédnutím k tomu, zda v nich převládl realistický či idealistický faktor (dokonce i v rámci struktury OSN lze vysledovat prvek idealistický – Valné shromáždění – a prvek realistický – Rada bezpečnosti).
Realismus v bodech
- paralela mezi jedincem a státem (vzhledem k jejich chování a vztahům)
- pojetí člověka: je od přírody zlý a agresivní
- stát je alfou a omegou mezinárodních vztahů
- v mezinárodní politice panuje chaos a anarchie, státy bojují o přežití a chtějí se prosadit
- snaha vytvářet mocenskou rovnováhu
- neorealismus = uplatňování realistických zásad v současnosti (Brzezinsky, Kissinger)
autoři:
Thukýdides: Peloponéská válka (ukazuje rozpor mezi idealisty a realisty)
Niccolo Machiavelli: Vladař
Thomas Hobbes: Leviatan ("člověk člověku vlkem")
E. H. Carr: Dvacetiletá krize 1914-39: Úvod do studia mezinárodních vztahů
Hans Morgenthau: Politika mezi národy
Idealismus v bodech
- pojetí člověka: člověk je dobrý, lidé jsou altruisté, navzájem si vycházejí vstříc, usilují o společné dobro a cíl
- snaha podrobit mezinárodní vztahy vědeckému zkoumání a zabránit válce
- fenomén: výzkum míru a způsobů jak ho udržet
- prosazování spravedlnosti, rovnoprávnosti, svobody
- mezinárodní organizace (Společnost národů), Nobelova cena míru
- snaha odstranit moc z mezinárodních vztahů a zajistit tak mír
- přednost ekonomickým vztahům a nestátním institucím před státem
- příčina zla: špatné vlády, špatný sociální řád, zkažené elity nutí člověka ke zlému chování - nutno změnit instituce a normy
- žádoucí je demokratický řád: každý člověk má právo na participaci
- válka není prostředek: důraz na mezinárodní obchod
- propojenost světa má zajistit mír (vzájemně závislé státy nebudou moci válčit)
- mezinárodní vztahy mohou být hrou s nenulovým součtem
- velký důraz na mezinárodní instituce
autoři:
Francis Fukuyama: Konec dějin
Alfred Zimmern: Společnost národů a vláda práva, 1919-1935
Woodrow Wilson: 14 bodů
Prameny a související literatura:
Plechanovová, Běla: Úvod do mezinárodních vztahů; Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 2003
Waisová, Šárka: Úvod do studia mezinárodních; Vydavatelství Aleš Čeněk, Dobrá Voda 2002
Krejčí, Oskar: Mezinárodní politika; Victoria publishing, Praha 1997
Drulák, Petr: Teorie mezinárodních vztahů; Portál
